Každý tým se svojí vlastnoručně vyrobenou vlajkou vyrazil do terénu vstříc nelehkým soutěžním úkolům.

Soutěže byly vyvážené a časově i prostorově výborně zharmonizované. Některé disciplíny byly na čas. Lovilo se v černém pytlíku - po hmatu rozpoznat předmět doličný. Nebo skupina, taktak se vlezoucí na plachtu, měla tuto plachtu pod sebou bez sestoupení otočit…Ovšem pití půllitru krásně vychlazené bublající kofoly na čas – to byla fajnovka! Ti, kteří pili vícekrát za nevládnoucí kolegyni či kolegu, nevypadali po skončení zrovna nejlépe…

Vše ovšem rozseděli při luštění sudoku a rozchodili při dobývání rozhledny na vrchol Brdo.
Tam bylo i rozřešení vyluštění kardinální otázky každého týmu z indícií získaných v předchozích soutěžích.

Výborné jídlo, neskutečně usměvavý personál až do noci, vyhodnocení vlajek, soutěží a týmů…Atmosféra k nastrouhání...
Big Aplaus! Bylo to úžasné!

Pavel

Bunč – pod tímhle málokomu říkajícím názvem se skrývá lesní penzion zasazený do malebné krajiny plné lesů – do pohoří Chřiby. A právě sem se nás pro letošní rok rozhodli manažeři Obchodní sítě pro Jižní a Severní Moravu vytáhnout.

Na domluvené místo dorazili MPíci z Ostravy, Olomouce, Zlína a Brna, aby se alespoň pro tento den, pod vedením regionálů Martiny Fuksové a Lukáše Prstka, lehce odpoutali od svých stávajících pracovních týmů a stali se členy týmů nových. Pro tento den nebyl žádný tým JM 4, SM2, nebo jakkoli jinak pracovně označovaný tým. V tenhle den se díky rozlosování MPíci stali členy týmů Čechů, Frantíků, Italů, Purplů, Jelínkovců, Redok, Amíků nebo Blacků. Tyhle názvy si členové přidělili při 1. úkolu, který je čekal ihned po vyhlášení denního programu, a to při vytvoření vlastní vlajky týmu.

I přes prvotní obavy, že teambuildingová akce bude plná námahy a fyzického vypětí a že večerní zábavu si budou všichni užívat jen se zbytky sil, se nakonec opak ukázal být pravdou. Během celého dne na nás dýchala atmosféra pohody, zábavy a zároveň lehké soutěživosti, protože se pestře zorganizovaný program nesl v duchu legendární soutěže Pevnost Boyard. Nebýt vynaloženého úsilí manažerů jednotlivých moravských týmů, kteří s pečlivostí a smyslem pro detail dali celodenní akci dohromady, soutěž by nepohltila všechny týmy natolik, že si každou disciplínu užívali téměř jako děti při táborové bojovce.

Ačkoliv nás každého jako první při vyslovení Pevnost Boyard napadl zápas v bahně, či vytahování klíče ze sklenice plné hadů,  k nasbírání dostatečného množství indicií a vyřešení hádanky stačilo zdolat o něco snazší úkoly. Tak například, sestavit záludný model složený z papíru, špejlí a brček na základě pouhé slovní interpretace a přes látkovou zeď od týmových kolegů. Nebovyluštit tří různě složitá Sudoku, v co nejkratší době vypít společně metr Kofoly, poznat, jaké předměty se skrývají v látkovém pytlíku, aj. Pak už jen stačilo, aby se celý tým se správnou odpovědí dostavil na 4 km vzdálenou rozhlednu Brdo (vysoká 24 m), která se tyčí na nejvyšším vrcholu Chřibů – Brdo (587m), a tam matce a otci Furat správnou odpověď sdělit.

Den se chýlil ke konci a nás už čekala jen cesta zpátky na Bunč, výborná večeře, vyhlášení výsledků celodenního úsilí a zábava, kterou si každý mohl vybrat dle vlastního přání. K výběru byla samostatná i organizovaná zábava s tombolou, karaoke, tanec, nebo zpěv u kytary.

Za tuhle báječnou akci se hodí ještě jednou moc poděkovat všem těm, kteří se na jejím zorganizování  podíleli a vzdát jim hold, protože dle ohlasů ten letošní program nechal daleko za sebou program realizovaný profesionální agenturou. A to hlavní: všichni se těšíme na další setkání!

Andrea