A stálo to opravdu za to!

Po úvodním seznámení jednotlivých účastníků zájezdu následovala soutěž, kterou pro nás připravila agentura na zážitky New Day.Soutěžilo se v několika disciplínách jako je lukostřelba, jízda v offroadu nebo časovka na sněžném skútru. Největším lákadlem ale bylo psí spřežení pod odborným dohledem Jiřího Vondráka, bronzového medailisty ze závodů musherů.

Wow, to byla jízda!

Po náročném programu následovala regenerace v podobě thajských masáží či skotačení v bazénu. Velký  rozruch však vyvolalo saunování některých seznamáků. Místo ledové lázně skákali do sněhu :-)

Večerní program se držel hesla HARD WORK – HARD DRINK. Tedy když tvrdě makáš, musíš i tvrdě zapařit.

Druhý den následovala lyžovačka na nedalekém svahu. Po obědě se ještě prohlížela videa a fotky z předchozího programu.  Mezi nejzajímavější videa patřila ta s noční karaoke. Asi málokterá firma zaměstnává tolik nadaných pěveckých talentů jako Seznam.cz

Někteří z nás by se dobře uživili i v showbusinessu.

Celá akce byla hodně pohodová a všichni už se těší na jarní outdoor.

Jarda

Původně jsme si v týmu seznamáckého newsletteru pro klienty mysleli, že video bude skvělou tečkou za letošním těžkým rokem. Že klienty trošku pobavíme, trošku osvětlíme podstatu Seznamu a hlavně ukážeme něco, co se jen tak nevidí, totiž  serverovnu a všechno to "železo" nutné k našemu provozu. Práce se chopili Chosé (Pepa Šíma), Charles (Karel Pětruchno) a Fax (Michal Feix). Nikdo včetně autorů samotných neměl tušení , co vlastně natočí. Řešili jsme jen to, jestli by namísto provozního ředitele neměla tenhle film moderovat prsatá blondýna. Na totální přeměnu ale nebyl čas.

Chlapi se pak kamsi vytratili, nikdo nevěděl, co punktují. A pak to přišlo. První projekce hrubého materiálu ukázala nápady, které kluci čerpali úplně jinde, než v office Seznamu, poprvé zazněla hudba, kterou Karel složil a poprvé zazářila kamera v pěkně  zvládnutých jízdách. Home studio Chosého navíc zrychlilo produkční práce tak, že jsme nakonec stihli i uzávěrku klientského newsletteru. Kluci se přitom dál potutelně usmívali, zřejmě stále pod vlivem zážitků z natáčení.

Minulý  čtvrtek odputovalo video ke klientům a zároveň k seznamákům. Ohlasy na sebe nenechaly dlouho čekat. Během pár hodin se video ocitá na Facebooku. Z provozního ředitele se tu logicky stává "největší haSičák na světě" a skupina jeho fanoušků přibírá dnem i nocí další nadšence. Kluci nelení a začínají vyrábět další film, tentokrát sestřih přebreptů Největšího haSičáka a plánují ho na zítřejší seznamáckou vánoční party. Co se bude dít dál, to ví jen uživatelé Facebooku. V každém případě si tenhle mazec  budeme pamatovat -  kdyby nás zase napadlo točit nějaké firemní video :-).

Pokud jste ještě neviděli, video najdete na Stream.cz, ale i na Youtube.com

Aktualizováno 17.12: nelenili ani chlapi na Stream.cz a mazec zahustili vlastní tvorbou, mrkněte zde

Aktualizováno 21.12.: Abyste nepřišli o nic, co se kolem našeho videokolotoče šustne, tady je slíbený setřih z nepovedených scén filmu Jak nás neznáte: http://www.stream.cz/video/402215-seznam-jak-to-video-vlastne-vznikalo

Rita

A co budeme dělat? Natírat plot, opravovat fotbalové hřiště, sázet stromy, sbírat jablka, malovat stěny… prostě všechno, co bude potřeba a na co nezbývá sil, nebo peněz.  A pro koho? Pro děti z dětského domova v Dubé Deštné, kteří jsou bohužel na okraji zájmu nejen sponzorů, ale i státních dotací.

Tento domov funguje jako tzv. rodinný typ. To znamená, že v domově je pět „rodinných buněk“ se dvěma dětskými pokoji, obývacím pokojem a kuchyní, kde si děti o víkendu klidně uvaří i oběd. Už jsme se za dětmi z Domova byli podívat, abychom zjistili, jak nás vůbec přijmou. Setkání předčilo naše očekávání.

Děti se na  nás přišly ze zvědavosti kouknout, pan ředitel nás nadšeně provedl po objektu i jeho okolí a pak jsme byli společně s dětmi pozváni na občerstvení, které dokonce pan ředitel osobně připravil!  Jen růžičky jako poděkování jsme musely odmítnout, protože cesta do Prahy byla přeci jen dlouhá a v horku by dlouho nevydržely.

A musíme přiznat, že nám udělalo obrovskou radost, že nás Seznamáci ani tentokrát nezklamali.  Ani ne do hodiny od oznámení chystaného projektu jsme měli dokonce více zájemců, než bylo pro první výjezd potřeba. A nebojte se, nebudeme v tom sami, děti nám při odjezdu slíbily, že nám rády pomohou! :-)

Míša

Každý tým se svojí vlastnoručně vyrobenou vlajkou vyrazil do terénu vstříc nelehkým soutěžním úkolům.

Soutěže byly vyvážené a časově i prostorově výborně zharmonizované. Některé disciplíny byly na čas. Lovilo se v černém pytlíku - po hmatu rozpoznat předmět doličný. Nebo skupina, taktak se vlezoucí na plachtu, měla tuto plachtu pod sebou bez sestoupení otočit…Ovšem pití půllitru krásně vychlazené bublající kofoly na čas – to byla fajnovka! Ti, kteří pili vícekrát za nevládnoucí kolegyni či kolegu, nevypadali po skončení zrovna nejlépe…

Vše ovšem rozseděli při luštění sudoku a rozchodili při dobývání rozhledny na vrchol Brdo.
Tam bylo i rozřešení vyluštění kardinální otázky každého týmu z indícií získaných v předchozích soutěžích.

Výborné jídlo, neskutečně usměvavý personál až do noci, vyhodnocení vlajek, soutěží a týmů…Atmosféra k nastrouhání...
Big Aplaus! Bylo to úžasné!

Pavel

Bunč – pod tímhle málokomu říkajícím názvem se skrývá lesní penzion zasazený do malebné krajiny plné lesů – do pohoří Chřiby. A právě sem se nás pro letošní rok rozhodli manažeři Obchodní sítě pro Jižní a Severní Moravu vytáhnout.

Na domluvené místo dorazili MPíci z Ostravy, Olomouce, Zlína a Brna, aby se alespoň pro tento den, pod vedením regionálů Martiny Fuksové a Lukáše Prstka, lehce odpoutali od svých stávajících pracovních týmů a stali se členy týmů nových. Pro tento den nebyl žádný tým JM 4, SM2, nebo jakkoli jinak pracovně označovaný tým. V tenhle den se díky rozlosování MPíci stali členy týmů Čechů, Frantíků, Italů, Purplů, Jelínkovců, Redok, Amíků nebo Blacků. Tyhle názvy si členové přidělili při 1. úkolu, který je čekal ihned po vyhlášení denního programu, a to při vytvoření vlastní vlajky týmu.

I přes prvotní obavy, že teambuildingová akce bude plná námahy a fyzického vypětí a že večerní zábavu si budou všichni užívat jen se zbytky sil, se nakonec opak ukázal být pravdou. Během celého dne na nás dýchala atmosféra pohody, zábavy a zároveň lehké soutěživosti, protože se pestře zorganizovaný program nesl v duchu legendární soutěže Pevnost Boyard. Nebýt vynaloženého úsilí manažerů jednotlivých moravských týmů, kteří s pečlivostí a smyslem pro detail dali celodenní akci dohromady, soutěž by nepohltila všechny týmy natolik, že si každou disciplínu užívali téměř jako děti při táborové bojovce.

Ačkoliv nás každého jako první při vyslovení Pevnost Boyard napadl zápas v bahně, či vytahování klíče ze sklenice plné hadů,  k nasbírání dostatečného množství indicií a vyřešení hádanky stačilo zdolat o něco snazší úkoly. Tak například, sestavit záludný model složený z papíru, špejlí a brček na základě pouhé slovní interpretace a přes látkovou zeď od týmových kolegů. Nebovyluštit tří různě složitá Sudoku, v co nejkratší době vypít společně metr Kofoly, poznat, jaké předměty se skrývají v látkovém pytlíku, aj. Pak už jen stačilo, aby se celý tým se správnou odpovědí dostavil na 4 km vzdálenou rozhlednu Brdo (vysoká 24 m), která se tyčí na nejvyšším vrcholu Chřibů – Brdo (587m), a tam matce a otci Furat správnou odpověď sdělit.

Den se chýlil ke konci a nás už čekala jen cesta zpátky na Bunč, výborná večeře, vyhlášení výsledků celodenního úsilí a zábava, kterou si každý mohl vybrat dle vlastního přání. K výběru byla samostatná i organizovaná zábava s tombolou, karaoke, tanec, nebo zpěv u kytary.

Za tuhle báječnou akci se hodí ještě jednou moc poděkovat všem těm, kteří se na jejím zorganizování  podíleli a vzdát jim hold, protože dle ohlasů ten letošní program nechal daleko za sebou program realizovaný profesionální agenturou. A to hlavní: všichni se těšíme na další setkání!

Andrea

Ano 13. narozeniny oslavil Seznam v tématu Kuby, a tak si hosté měli možnost zatančit Salsu za doprovodu profesionálních tanečníků, ochutnat kubánský dort, sladké brambory či smažený banán a také se v tropickém vedru zchladit Mojitem nebo Cuba Libre.

Po projevu Pavla Zimy, který popřál Seznamu, aby se mu letos dařilo lépe než v roce 2008, ale zároveň, aby byl méně úspěšný než rok 2010, následovala skupina Chinaski, která do nás napumpovala tradiční slovanský pop. Za seznamácké pesos pak mohli návštěvníci vydražit například humidor s doutníky, karton pravého kubánského rumu nebo několik obrazů, jež byly součástí dekorace.

Za výbornou party Seznamu děkujeme a už se těšíme na příští rok.

Petra

S velkou odvahou a zásobou alkoholu na zahřátí jsme v pátek večer chytli vlak z pražského nádraží Smíchov do Chrástu u Plzně, kde na nás čekaly lodě z půjčovny.

Po příchodu do kempu jsme neváhali ihned rozbít základní stanový tábor. Vzhledem ke zkušenostem našeho šerpy Ondry, který upozorňoval na jeden důležitý fakt, že přísun alkoholu se bude spolu se snižující se teplotou ovzduší zvyšovat, a tak by nebylo ve tmě možné si základní tábor vybudovat.

Druhý den jsme se probudili do příjemného rána (asi tak 6 stupňů nad nulou) a začali jsme balit stany a bagáž do barelů. Šikula Robert za pomoci kapitána Jirky si chytře skřípl prst mezi zmiňovaný barel a nosnou tyč lodi. Inu, být vodákem není procházka růžovým sadem.

S Robertovým nově nalakovaným nehtem purpurové barvy a s vidinou trhajících se mraků na nebi jsme vyjeli směr první cílový kemp. Po pěti kilometrech na nás čekal první jez. S nevelkými zkušenostmi většiny z nás jsme se do jezu vrhli po hlavě a kupodivu ani jedna posádka z pěti vypravených lodí se za celou cestu nepřevrhla. Celý sobotní den vyšel hezky až na vítr, který stále foukal pouze proti nám.

Sobotní večer se stal zlomovým okamžikem našeho výletu. Dvojitá vodka některých z nás započala maraton, při kterém každý přispěl svým dílem k dobré zábavě. Večer byl ukončen Ráďovou parádní fireshow, kterou má zvládnutou na jedničku.

Třetí den v neděli ráno jsme usoudili, že po večerním maratonu nejsme schopni zdolat mokrou nohou vzdálenost, která by nás dostala na vlak. Jediným, kdo se za celý víkend vykoupal, byl Martin. Nejednalo se o nechtěné koupání, ale o úmyslné otužování.

S velkým „nadšením“ po sobotním večírku jsme vyrazili svižným tempem směr obec Radnice. Po 45 minutách rychlé chůze jsme zjistili, že obec Radnice je ještě 10,5 kilometru od nás. Rozhodli jsme se stopovat, avšak neúspěšně.

S prochozenými botami, opicí a špinaví jsme se po třech a půl hodinách dostali na vlak. Nikdo z nás to extrémně neodnesl svým zdravím a všichni jsme se v pondělí setkali v práci plní zajímavých zážitků.

Pro služebně mladší vysvětlím, že „Šiklák“ neboli Šiklův Mlýn znamenal historicky první akci tehdy nově vznikající Obchodní sítě. Psal se rok 2003 a ta akce byla, bohužel, na dlouhou dobu i jedinou vícedenní akcí v síti. Bylo to veliké. Zážitky kolují po firmě dodnes. Co si budeme povídat, ty lechtivé nejvíce. Co se tam tehdy všechno dělo, ví jen ti, co tam byli. Ostatní mohli tiše závidět a čekat na další příležitost. A teď se konečně dočkali! Letos v srpnu převzala po Šikláku štafetu Čeladná. Takřka na chlup přesně se po pěti letech sešla celá Obchodní síť a Telesales na dvoudenní sportovně odpočinkové akci v hotelu Srdce Beskyd, v srdci Beskyd :-).

Krajina krásná, hotel a nabízené služby, pravda, trochu pokulhávaly. Předvoj v podobě trenérů, regionálů a vybraných hostů dorazil den předem, aby se na uvítání všech zúčastněných patřičně připravil. Ovšem autobusy s účastníky zájezdu měly druhý den díky dopravní situaci celkem slušnou sekeru, takže času na uvítání chlebem a solí moc nezbylo. Uvítací ceremoniál se tak smrsknul na přátelské halekání managementu na balkóně hotelu na všechny, kdo z autobusů vycházeli.  Na druhou stranu -  byla krása ty manévry pozorovat! Na dvěstěpadesát lidí se jako mravenci vyrojili z autobusů a nenuceně se rozdělili na tři na sobě nezávislé skupiny. Známí po sobě nadšeně povykovali, neznámí nesměle pozorovali své povykující kolegy, zbytek nehnul brvou. Zda v němém úžasu nad krásou krajiny nebo v důsledku šoku z jízdy autobusem mi není známo. Faktem je, že v rekordně krátkém čase se díky první sportovní aktivitě spojily všechny tři skupiny v jednu, tu první. Program byl nabitý, pořádající firma i trenéři se fakt snažili. Ve stylu „chléb a hry“ se nesly celé dva dny. Ženy, muži, víno, zpěv a sport. A jako bonus kultura za pět set ve velkolepé adaptaci Cimrmanovy hry Záskok :-). Nudný stereotyp v odívání vystřídaly ten večer originální modely takřka všech účastníků. Černá díra definitivně pohltila Pionýry. Mafiáni zaútočili na Indiánskou menšinu. Stavbaři dohodli výměnný pobyt s Námořníky. Housenka konvertovala k Plyšákům do Zoo. Mušketýři razili heslo všichni za jednoho, Hippies propagovali všichni na jednoho :-). Poslední pomoc zajišťoval Dr. House a jeho tým.

Výborná atmosféra a chuť se bavit byly všudypřítomné. Co všechno se v těch dvou dnech odehrálo, ví však jen ti, co tam byli. Zážitky již kolují napříč firmou a tuším, že některé z nich mají ambice stát se další legendou. Již teď je celkem jasné, že v Českých Budějovicích by chtěl žít každý. Ti, co nebyli, mohou jen tiše závidět a čekat. Odhaduji to na rok, maximálně dva. Všechno totiž záleží jen na nás, na Vás a hlavně teda na těch vlevo :-)

Videa z akce

• http://seznam.margi.cz/
• http://seznam.margi.cz/download/celadna/
• http://www.stream.cz/video/5/125699-zaskok-ala-seznam-cz

Martina Fuksová alias zvědavá invalidka Jiřka Karásková

Seznamáci i pozvaní klienti měli volnou ruku ve výběru stylového oblečení a účesu. Každý, kdo přípravu nepodcenil, dostal při vstupu slosovatelný kupon. Kdo nepřišel stylově učesaný, mohl se nechat upravit na připravených workshopech. Od účesu a líčení až po airbrush. Že to byl pro spoustu návštěvníků party dobrý nápad, to dokazovaly fronty u kadeřnic, zajímavé účesy a vizáž účastníků párty.

Programem nás provázel Andy Warhol, v simultánní překladu moderátora večera.Spolu s Andym byl na podiu i DJ Mardosha s výbornou taneční muzikou. I když jsme hlavně slavili, neodpustili jsme si přece jenom zábavné představení několika služeb Seznamu. A tak  herci převlečení do bílých oblečků ukazovali pomocí počítačové techniky a grafiky třeba  Zboží.cz  - připomněli,  na co jsme nahrávali hudba ještě před vznikem cédéček.  Na Lide.cz  předvedli, z čeho je zrozen člověk. Sauto  představilo spoustu součástek, ze kterých se na závěr vyklubal hotový automobil. Mapy.cz  ukázaly pohled na krajinu za letu imaginárních parašutistů. Encyklopedie.cz  poukázala na bohatství českého jazyka.

 
Nechyběla ani ukázka breakdance a beatboxu - obojí opravdu vydařená záležitost.

Jenže nakonec všichni stejně nejvíc čekali na hlavní bod programu a to na vystoupení kapely Support Lesbiens. Hoši z kapely vystřihli hodinový koncert, který opravdu nenechal nikoho v klidu.

 
Hudební adrenalin vystřídal hazard – ze slosování kuponů  vzešel šťastlivec, který dostal romantický víkendový pobyt na zámku Bernštejn. 

 
No a závěr? Tím byly znovu služby Seznamu, ale v poněkud lechtivém provedení. Víc už neprozradím, protože narozeninovou koncovku si užil každý po svém a dost dobře, jak bylo vidět druhý den v poněkud červených očích mých kolegů  :-)

Fotky z party

Andy

Jako armáda  smějících se a koulujících se amerických vojáků vypadal Sklik druhé úterý v dubnu 2008. Nebyla to však ledajaká koulovačka, koule totiž nebyly sněhové, ale silikonové s potravinářským barvivem a bitka se neodehrávala ve sněhu, ale v garážích Tesco Zličín.

Každý z nás dostal kvalitní vojenskou výbavu, od khaki kombinézy až po zbraň se zásobníkem pro 200 kuliček a ochrannou masku.

Při účasti 14 hrajících jsme se rozdělili více či méně vyrovnaně do dvou týmů a mohlo se začít. Smyslem hry bylo rozstřílet nepřátelský tým do posledního muže. Již po první hře jsme věděli, že je to ta pravá zábava s nemalou kapkou adrenalinu, kterou většina z nás potřebuje. Příchozí odpadlíci do prostor sestřelených hráčů se s úsměvem od ucha k uchu chlubili  historkami, jak kde koho sestřelili, nebo do jaké části těla schytali více či méně bolestivou ránu od nekompromisního soupeře. Rád bych vyzdvihl Péťu, která jako jediná žena neváhala a nebála se vtrhnout do bitvy a postřílet pár svých kolegů. Třešničkou na dortu byl příchod dvou strážníků městské policie, kteří se přidali mezi nás. Málo komu se poštěstí legálně zastřelit policistu a tak jsme této situace samozřejmě rádi a důkladně využili.

Za tři hodiny hry, kdy jsme v průměru vystříleli 600 kuliček na osobu a každý z nás vypadal jako obraz od abstraktního umělce, byla bitva u konce. Nikdo by neváhal jít si zahrát znovu. I když se někomu může tato hra zdát příliš militantní, byla to skutečná zábava s velkou dávkou pohybu, adrenalinu a potu.

Více fotek naleznete v galerii.

Tomin